Náš domek

Jak jsme stavěli bílou krabici v Klánovicích

Trávník a další dávka habrů

Zkusím tu teď dohnat jeden starší restík, který se týká zahrady. Na konci září jsme se pokusili zasít trávník a doplnit další habry do živého plotu. Dopadlo to poměrně dobře.

Ale abych začal od začátku. Jak už asi víte, v srpnu jsme na ten mlat po staveništi navezli 100 tun slušné ornice. Pak jsme půdu nechali 6 týdnů uležet. Na internetu jsme četli, že ideální by bylo nechat to slehnout i přes zimu a sít trávu až na jaře. Ovšem pan zahradník byl jiného názoru. Říkal, že že tahle naše hlína se moc slepí a že to na jaře půjde hůř. Buď má pravdu, nebo prostě jen chtěl zakázku dřív – vyberte si. V každém případě jsme do toho šli hned teď na podzim.

25. září vypadala zahrada takhle. Vidíte téměř dokonale rovnou plochu, na níž byl plevel zlikvidován chemickým agentem Roundup (přírodo, odpusť!) Ten stydlivý pás zeleně vzadu podél plotu jsou habříky, které jsme zasadili vloni. Před rokem měly asi 100-120 čísel, od té doby povyrostly na takových 150 cm a trošku i zhoustly.

Zakládání trávníku

Prvním úkolem bylo dokončit živý plot. Vloni jsme osadili jen asi polovinu obvodu, protože na zbytku se ještě pracovalo. Teď jsme nechali přivézt dalších 136 habrů a osázeli jsme i severní a západní stranu. Navíc jsme doplnili některá slabší místa v původním habroví a nahradili 2-3 suché stromky. Jak vidíte, stromky jsme koupili s kořenovým balem. Prodávají se i prostokořenné, ale ty s balem se jednodušeji sázejí a spolehlivěji rostou.

´
Habry živý plot habrové sazenice s balem

Veškeré práce jsme tentokrát podnikali se zahradnickou firmou Gazeboo z Pyšel/Čtyřkol (jejich areál je vidět ze státní silnice I/3 Benešov-Praha). Doporučil nám ji pan Fojtík a byla to dobrá volba. Stromky jsme opět objednávali ve výšce 100-135 cm, ale kupodivu je přivezli o dost vyšší – některé měly až 180 čísel. Jsou to jen takové pruty – hned na jaře je zkrátíme klidně o třetinu, aby začaly houstnout.

Na severní straně zasazeno. Na této severní straně nám na neprůhlednosti plotu zas až tak nezáleží, takže jsme habry dali do jediné řady. Zahradník říká, že to i tak vyroste hustě. Odstup od pletivového plotu jsme nechali 60 cm. Ideální by bylo ještě víc, aby pak člověk nemusel na stříhání plotu k sousedům. Uvidíme, jak těch 60 cm bude fungovat.

Habrový plot odstup od plotu

Na klíčových místech – třeba u těchto apartních kontejnerů – chceme plot opravdu neprůhledný. Tam jsme tedy habry zasadili do sponu, s odstupem rostlin 25-30 cm.

Habrový plot do sponu

No a pak už se sila tráva. Jaké přesně osivo pan Vosický použil, to musím teprve zjistit. Nějaká jeho tajná směs, prý. Uvidíme, jak se chytne!

Setí trávy

Semínka se pak zapravovala do půdy zahradním válcem. Prý se to tak fakt má dělat.

Zahradní válec setí trávy

Aktualizace z 13. 10. 2013

A tady vidíme výsledky po 18 dnech. Tráva prosím veškerá žádná.

Živý plot habr na podzim

To samé místo, jiný pohled. U habrů je perfektně vidět rozdíl mezi starou a novou výsadbou. Staré habry (vlevo) už mají podzimní barvy a jsou nižší. Nové habry (před bílou kapličkou) jsou paradoxně vyšší, zelenější, ale méně chundelaté.

Habrový živý plot

Staré habry v podzimním slunci.

Živý plot habr na podzim

Aktualizace z 10. 11. 2013

A takhle to vypadá po dalším měsíci. Tráva se dostavila!

trávník výsadba

Ono je to opravdu zelené! Jsou tam samozřejmě hluchá místa (hlavně pod neshrabaným listím), ale jako celek to úspěšně budí dojem trávníku.

Trávník po měsíci a půl

I nové habry už zhnědly. Ale časem budou hustší a hustší, takže nakonec by měly být dost neprůhledné i v zimě. Habr se tak chová jako jediný z listnáčů.

Habry na podzim trávník

Jo – zachovali jsme se hrozně nezodpovědně a pod habry jsme nedali žádnou geotextilii, ba dokonce jsme to pod nimi ještě ani nepokryli mulčem. Ta textilie se nám nějak ekluje – přijde nám prostě moc nepřirozený tahat do zahrady dlouhý pruhy nějaké nepřírodní látky. Připadá nám to jak plastická operace. S tím mulčováním pod živým plotem nevíme. Obvykle se to doporučuje, protože mlučovací pokrývka hubí plevel a drží u stromků vlhkost. Ale nám se ta kůra nikdy moc nelíbila. Takže jsme si drze řekli, že to zatím necháme takhle na divoko a časem že se uvidí.

Měl bych ještě dodat, že habry stály 119 Kč/kus (bez daně) a založení trávníku cca na ploše 400 m2 vyšlo na 12 800 Kč (jemná modeláž terénu, osivo, osetí a zapravení osiva, zaválcování). Férová cena, řekl bych.

Skřeky (5)

  1. KFL napsal:

    Vypadá to dobře! Je dobře, že jste stihli trávník, příští rok to hned bude veselejší :). A ano, cena je férová.

  2. An napsal:

    Zdravím, docela se mi ulevilo, že Vám ten trávník nakonec vylezl, Pan Vosický je asi tajnůstkář, ale s výsledkem :) Před týdnem jsme u nás zaseli a pomalu leze tráva ven, ale musím skoro strčit obličej do hlíny, abych ji viděla :D Doufám, že se taky budeme kochat podobně zeleným trávníkem (prosím, aby to bylo do měsíce už!). Jak jste to nakonec vyřešili s mulčem pod habry?

  3. An napsal:

    Ještě jsem se chtěla zeptat na habry? Také o nich uvažujeme. Rozumím tomu správně, že se jedná sice o listnáče, kdy lístky na podzim zhnědnou, ale neopadají, čímž během zimy stále tvoří neprůhledný živý plot ? Tímto se liší od jiných listnatých keřů používaných do živých plotů? Skutečně se to tak osvědčilo v praxi? Děkuji

    • admin napsal:

      Dobrý den, k těm habrům. Jsou to listnáče, ale část listů v hnědé barvě opravdu vydrží až do jara. Nedá se ale říct, že by to udělalo přes zimu neprůhlednou stěnu, to zatím rozhodně nepozorujeme. Zůstane sem tam nějaký lísteček. Možná ještě za nějaký rok, až habry hodně zhoustnout, tak se ten efekt projeví. Ale celoroční neprůhlednost bych si od toho nesliboval. Nicméně na otázku, jestli bychom znovu šli do habrů, bych řekl ano. Rostou fakt rychle a už po dvou třech letech se mi plot opravdu líbí. O víkendu tam budu a dám sem nějaké čerstvé fotky. Na nejlepším místě už jsou habry dvoumetrové, o dost vyšší než já. Je to krásné. Mulč pod habry se osvědčila. I když z těch cca 230 kusů nám jich tak 6 uschlo a museli jsme je nahradit novými. Je to hlavně tím, že nemáme všechny kouty zahrady stejné – někde jim stíní sousedovy stromy, a to je pak pro habříky těžké. Ale kde mají slunce a kam dopadá déšť, tam jdou skvěle.

Napsat komentář: An Cancel reply

*

Dokažte prosím, že jste hominid. Spočtěte tento ďábelský příklad. Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.