Kdysi jsem si myslel, že všechna okna se rodí stejná a že se na nich nedá nic zkazit. Svatá prostoto! Teď už vím, že okna jsou na domě to nejdražší (aspoň na našem určitě), že oknologie je největší věda na stavbě a že okolo špatně nainstalovaných oken se vypráví nejvíc hororových příběhů. My jsme si řekli, že zkusíme dřevohliníková okna Internorm. Pámbu ví, jestli děláme dobře! Než se to dovíme i my, popíšu tu aspoň, jak jsme na ten nápad přišli.
Máme na domku 13 oken, což není zas až tak moc. Blbé je, jsou tam i docela velké kusy. Tak třeba na jižní fasádě jsou 4 francouzská okna (a 1 obyčejné, české), přičemž největší z těch francouzáků má 6,9 x 2,46 metru. Celkem je na jižní fasádě 44,4 m2 skla, což je víc než třetina plochy. Už z toho nám bylo jasné, že si s okny užijeme.
Plast, dřevo nebo hliník?
První otázka každého stavebníka je, jestli vzít okna plastová nebo dřevěná. Jen pár extremistů si v minulosti vybíralo okna čistě hliníková. Karty jsou rozdané asi takhle
plastová okna – levná, odolná, tepelně fajn, málo ušlechtilá
dřevěná okna – dražší, krásná, tepelně fajn, ale choulostivější
hliníková okna – nejdražší, odolná, elegantní, tepelně nic moc
O plastu jsme ani neuvažovali; tenhle materiál nám nějak nekonvenuje. Hliník nám přišel finančně mimo. Takže jasné dřevo. Pan nás ale pan projektant upozornil, že existují i okna tzv. dřevohliníková. Což znělo zajímavě. Dřevohliníková okna docela šikovně kombinují výhody obou materiálů. Rám je z přírodního dřeva, které skvěle izoluje, a na vnější straně je elegantní hliníková skořápka, která dřevo chrání před počasím a zubem času. Vypadá to asi takhle
Dřevohliníkové okno, trojsklo, Internorm Home Pure HF 200
Takže dřevohliník.
Výrobce oken
Další otázka je, od koho okna objednat. Tady se normálně dělá výběrové řízení mezi několika firmami, kteroužto metodu jsme zvolili i my. Projektant nám řekl, abychom pro zajímavost zkusili oslovit i Internorm – Mercedes mezi okny, jasně nejvyšší kvalitu na trhu, i když většinou za šílené ceny. Dále jsme slyšeli, že dřevohliníková okna dobře zvládá i firma Pražák, z levnějších výrobců jsme přihodili TWW a Albo, no a náš pan stavitel k tomu přidal své známé z moravské firmy TP Eurookna. Dnes bych pro zajímavost přibral i firmu Janošík, ale tehdy jsme si na ni nevzpomněli. Poptávku jsme tedy poslali na šest adres (Internorm tam byl zastoupený dvakrát). Od všech jsme chtěli to samé – dřevohliník, trojskla, zasklení 4-18-4-18-4 mm (to se dnes pokládá za špičku), designově sladěné vchodové dveře. Tohle cvičení jsme dělali už v lednu, kdy jsme sestavovali rozpočet stavby. Výsledky byly zajímavé.
| Výrobce | Model | Kování | Uw | Cena |
| TWW | Standard Termo IV 86TRI | Siegenia Aubi | 0,72 | 362 292 Kč |
| TP Eurookna | Softline Gold 92 mm | Siegenia Aubi | 0,7 | 478 816 Kč |
| Albo | Exclusive Line 92 | Roto NT | 0,5 jen sklo | 490 689 Kč |
| Internorm – Šimůnek | Varion | Winkhaus skryté | 0,69 nová verze | 709 433 Kč |
| Internorm – AB Interier | Varion | Winkhaus skryté | 0,69 nová verze | 711 513 Kč |
| Pražák | Softline IV 92 | MACO | 0,75 | 732 433 Kč |
(Poptávali jsme 14 oken a dveře, protože v lednu bylo ještě v projektu o okýnko víc.)
Ukázalo se, že
1. Cenové rozdíly jsou docela masivní – nejdražší je o 102 % nad nejlevnějším.
2. Internorm je drahý jako peklo, ale ne nejdražší.
3. Nemá cenu řešit U (součinitel prostupu tepla, menší je lepší). Liší se jen o setinky a hodnoty kolem 0,7 jsou všechny stejně úžasné. Před pár lety se dávala okna s U kolem 1,1-1,2 a jaká to tehdy byla sláva. Za pár let se třeba budou montovat vyhřívaná skla z aut a lidi se budou smát našim nula sedmičkám. Takže to berem v klidu.
Pak jsme si dali pár měsíců pauzu a nechali rozhodnutí uležet. Mezitím jsem četl na webu fůry srdceryvných příspěvků o tom, jak šlendrián při instalaci zničil i jinak velmi slušná okna. Pochopili jsme, že detaily a montáž jsou to, kde se láme chleba. Stížnosti byly na většinu výrobců, jen na Internorm ne – ale to může být dáno i tím, že s nimi tolik lidí nemá zkušenost.
Docela nás potěšilo, když se po pár týdnech Internorm (AB Interier) sám se od sebe ozval, že v Rakousku probíhá akce a že by nám slevili na nějakých 621 000. To už byl slušný rabat a jasný důkaz zájmu o zakázku. Internorm nás také jediný upozornil na to, že naše velká fixní skla potřebují dodatečné výztuže. Dá se to prý vyrobit i bez nich, to jistě, ale váha tabulí (dobrých 230 kg) může po několika letech vyvolat mikrodeformace rámu a špatné doléhání při zavírání. To jsou věci, které pak lidi marně řeší a reklamují. Ale oni, Internorm, namontují speciální skryté výztuže, které problém odstraní. Tenhle přístup se nám docela líbil.
V září jsme se pak byli podívat na ForArchu v Leťňanech a prošli si celou sekci oken a dveří. Viděli jsme Internorm v akci, porovnali ho s konkurencí – a bylo vymalováno. Jo, jsou drazí jak psi, ale ten důraz na detail i design tomu odpovídá. Takže jsme si řekli, že do toho půjdem. Nejsme žádní obchodníci s LTO ani úředníci z magistrátu, abychom si mohli dovolit vyhazovat desítky miliónů. Ale máme rádi dobré věci, které vám dělají radost při každém dotyku. A zvlášť u takových těch fundamentů domu – základy, podlahy, okna – jsme vždycky chtěli nekompromisní kvalitu. Takže tak.
Minulý týden přijeli borci z Internormu (AB Interier) okna zaměřit. Přitom jsme museli udělat pár rozhodnutí.
Internorm dělá dřevohliníková okna v několika profilech. Tenhle (Ambiente softline a premium) byl na nás moc staromódní.
Tenhle profil (Studio) je skvěle čistý a opravdu moderní; líbil se nám nejvíc, ale byl moc drahý.
Takže jsme vzali profil Home Pure jako rozumný kompromis – pořád docela čistý vzhled, ale lepší cena.
Ke všem oknům jsme přidali síť proti hmyzu. Třeba takhle vypadá schéma posuvné sítě pro francouzská okna v přízemí. Život bez těchto sítí si už nějak nedovedeme představit, zvlášť od té doby, co jsme bydleli v Budapešti u Dunaje. Tady v chladné ČR je sice hmyzu míň, ale i tak.
Jako barvu na vnější kovový plášť jsme vzali šedou hliníkovou metalízu – RAL 9007. K hliníku tak nějak sedne.
Z vnitřní strany bude vidět dřevo – rozhodli jsme se pro smrk FI501. Jednak proto, že k tmavé podlaze nám světlé dříve lépe sedne, jednak proto, že smrk je přece jen levnější.
U koupelen a toalet jsme se rozhodovali mezi rozostřujícím sklem reflo…
… a mléčným sklem, které propouští o dost méně světla. Favorit bylo reflo.
Od Internormu vezmeme i hliníkové vchodové dveře Linea. Barva rámu bude opět hliníková metalíza, křídlo bude bílé a zcela bez ozdob. Internorm nabízí i čtečky otisků prstů, ale do toho jsme nešli, nějak se nám to představa ekluje.
Dávat okna na zimu?
Dodavatele tedy už máme, stačí vymyslet, kdy tam okna dát. Náš stavitel pan Fojtík by je tam rád dal už teď, aby mohli uvnitř v zimě pracovat. Já z toho mám trošičku strach – přece jen si říkám, jak okna ochráníme před vlhostí. Internorm i pan Fojtík mě ale ujišťují, že okna na zimu perfektně oblepí ochrannými páskami, zeshora obloží dočasným plechovým obkladem a z dalších stran oblepí polystyrenem. Takže to asi risknu – přece jen jsem taky netrpělivý a jarní montáží oken bychom nějaký čas ztratili. Kvůli dcerce se určitě chceme stěhovat v létě, aby mohla v září do školy. Takže okna objednáme asi už příští týden a montáž vidíme na konec listopadu.
Aktualizace z 24. 10. 2012
Dnes jsem na Václaváku – doslova na podstavci koně – podepsal smlouvu na dodávku oken a dveří Internorm. Nakonec okna stála 643 908 Kč, dveře vyšly na 85 466 Kč, celkem tedy 729 374 Kč. Ceny se zvedly hlavně kvůli síťkám proti hmyzu a nějakým dalším drobnostem. Jo, a vnější barvu jsme změnili na eloxovaný hliník, protože nám to přišlo ještě hezčí než ta šedivá metalíza. Tak snad budeme s okny spokojení.
Finance
Fotky
Projekt
Stavba
Taky jsme se rozhodovali, zda montovat okna ještě před zimou, resp. před omítkami a po konzultaci se zedníky bylo jasno – namontovat. Omítky pomalu a rovnoměrně zrají, dá se rovnou zapravit ostění atd. Jen dřevěná okna tu vlhkost hůře snáší (potvrdilo několik výrobců), tak jsme se rozhodli pro plastová. Byli jsme se podívat na Internorm, ale ten byl cenově poněkud mimo. Vybrali jsme nakonec Schüco, kde kvalita byla srovnatelná s Internormem, cena příznivá a zatím plná spokojenost.
Dejte pozor na zasklení, některá trojskla mají tendenci zkreslovat barvy a propouštět méně světla. My jsme šli do Planibel Clearvision.
Okna urcite uz ted!
Jem zvedav, jak budou fungovat ty AL dvere. Nam moc netesni, protoze hlinik neustale pracuje dle teploty a bud mirne profukuji nebo nejdou zavrit. Mame i hlinikova okna (od podlahy az po strop) a ctvery dvere na zahradu (celkem 55 m2 okenni plochy) a 2x do roka si je serizuju. Na zimu dotahuju, na leto povoluju.
Drzim palce, aby vam to fungovalo lip :). Ale dle nahledu to bude super. Jen do koupelny bych volil mliko, asi kvuli pocitu :).
K.
Hm, tak to babo raď. O profukování nebo naopak drhnutí dveří jsem slyšel nejvíc u plastu. Ale dřevo bude pracovat taky… Tak to je těžký výběr. Osobně si myslím, že nejlepší by byly dřevohliníkové dveře (Internorm je má např. v řadě Selection), ale ty byly podle nás příliš drahé. Takže nám to asi bude drhnout taky. Se seřizováním oken počítám, i když jsem teda myslel, že méně často… Dík za zkušenosti.
Dřevo pracuje taky, ale pokud je dřevo ve dřevěném rámu, pracuje to rovnoměrně a kupodivu to docela funguje (tj. dveře neprofukuje). Nám se na chalupě v Krkonoších nejvíc zimy přes dveře cpe skrze zámek (zřejmě je tam něco špatně, nezřídka se stává, že ráno máme na zámku ze vnitřní strany námrazu :-)), ale těsnění dveří to zvládá v pořádku. Máme jedny dveře smrkové, tloušťka 92mm, druhé dveře dubové, stejná tloušťka.
Docela by me zajimalo, jak jste to mel s dopravou a montazi oken. Ty okna jsou docela velke (obzvlast to 7m okno), Internorm vyrabi okna v Rakousku, jak jste to prevazeli? Museli jste pri montazi pouzivat jerab? Byli jste spokojeni s montazni firmou?
Chystam se stavet a mam v projektu taky dost velka okna :-)
Dobrý den, okna ještě nepřivezli, to čekáme až tak začátkem prosince. Vím, že u větších oken montují nejdřív rám a pak jej teprve na místě zasklívají. Na skla prý přitom používají i tzv. dvanáctichlapý jeřáb, protože tabule váží i 230 kilo. Dopravu z Rakouska mají nějak pod palcem oni, to mají asi dobře zmáknuté. Nejtěžší fáze je instalace, kdy také okna nejčastěji utrpí… Uvidíme teprv, jak to bude!
Zdravím všechny přítomné stavebníky a Martina především, i já jsem řešil při rekonstrukci domu problém s tím, zda použít trojskla nebo dvojskla. Velikosti otvorů jsem měnit nechtěl a v některých místnostech je stávající okno na hraně, aby místnost byla alespoň trochu osvětlená. Já jsem se nakonec vydal cestou dvojskel s rozdílnou tloušťkou skel a upřednostnil tím „více světla“ a zvukovou izolaci, před tepelnou, protože plocha oken vzhledem k celkové ploše fasády není nijak závratná. Každý typ domu je specifický a nejde tedy úplně říct, jaký typ výplně je nejvhodnější. Nicméně je pravda, že trojsklo má lepší tepelně technické parametry, rozdíl je patrný v ploše skla a samozřejmě pro běžného uživatele ve styku skla s rámem, kdy při nízkých exteriérových teplotách vzniká kondenzát po obvodu skla, právě u trojskel je toto více eliminováno. Záleží také na výplni trojskel jaký plyn je použit, argon, krypton, xenon, na druhu distančního rámečku, na tl. mezery mezi skly, na druhu skla, je toho hodně. Největším negativem je určitě zvýšená hmotnost samotného okenního křídla a tím nároky na dražší kování i určité omezení na samotné rámy oken. Druhotným jevem jak již bylo zmíněno výše, je menší propustnost světelného záření. U velikosti oken jaké má Martin je toto velice marginální problém. Abych svoje „skřeky“ doložil, zkopíroval jsem odkaz firmy akutherm s různými typy zasklení. V tabulce je proustnost světla označena jako „Lt“ z anglického light transmission, čím vyšší procento tím lepší prostup světla. U dvojskel kolem 79% u trojskel kolem 72% a méně záleží zase na druhu skel. Odkaz http://www.akuterm.cz/download/Akuterm_typy_skel_2012.pdf Stačí, ale když jsou skla neumytá a rázem máte propustnost diametrálně nižší :-).
Závěrem bych měl na Martina dvě otázky, jestli uvažoval nad exteriérovým zastíněním velkoformátových oken v přízemí, dle mého právě solární zisky v létě budou celkem slušné(exteriérové žaluzie, slunolam, pergola atd.) Druhá otázka, zda vnější skla u těchto velkoformátových oken jsou kalená nebo bezpečnostní, to souvisí jak s bezpečností samotnotnou(vloupání zloději), tak samozřejmě s další praktickou věcí a to je pnutí skla při ostrém osvitu, kdy část skla je ve stínu a část je osluněna vznikají u takto velikých skel velké síly které mohou samotné sklo poškodit.
JIRKA
PS: Pěkně vedený web chválím :-), firmu Janošík moc nedoporučuji.
Dobrý den,
s tím venkovním zastíněním máte pravdu, to jsme celou dobu přípravy stavby tak nějak zanedbávali. Nikdy jsme neměli rádi venkovní rolety a řídili jsme se takovou zásadou, že rozumný dům v českém klimatu by měl být navržen tak, aby je nepotřeboval. Časem se náš názor na to poněkud posunul. Teď si myslíme, že nějaké venkovní zastínění musíme řešit u velkého okna dole v obýváku. Jinde ani ne, protože velká okna v 2NP jsou krytá přesahem střechy, tam to nijak extra nesvítí. No a zbytek už vůbec ne kvůli stromům, orientaci ke světovým stranám a tak. Ale to jedno sedmimetrové okno v obýváku, tam asi něco dáme – především ale kvůli zakrytí terásky.
Takže v současnosti to vidíme tak, že nad to okno dáme buď vysouvací markýzy (ideálně značky Warema, třeba jako tady), nebo popř. hliníkovou pergolu, např. od Corradi, se zatahovací střechou. Jde o to, aby to nevypadalo humpolácky a příliš to neovlivnilo vzhled domu, zejména ve staženém stavu aby to bylo prakticky neviditelné. Ale to zastíní určitě dostatečně.
Jinak u těch trojskel opravdu vidím i já, že to propouští trošku méně světla, ale při té naší ploše je to spíše dobře, kdyby to bylo jediné malé okénko v temné místnosti, už bych si to rozmýšlel. A ještě jeden postřeh – to, že světla je míň, to je možná i ten menší problém, to mě spíš zarazil takový ten trojitý lom světla, který tam nastává, to někdy u okraje dělá s obrazem divné věci, někomu by to mohlo připadat i nepříjemné… Jen takový první pocit…
Jen tak cvičně jsem si spočítal teplotní stabilitu inkriminované místnosti v letním období a vyšel mně nárůst v rámci jednoho dne cca o 8,5°C což je dost. To velké okno opravdu dělá hodně a to jsem počítal ostatní zisky a to od lidí, dalších elektrospotřebičů a teplo od vaření jen 100W. Ve vaší variantě jsem ještě uvažoval o integrovaných žaluziích Climax(varábí i markýzy a pergoly) do zateplovacího pláště, ale ty by se už neskovaly, jelikož máte předsazená okna a to už zbývá pouze cca 10-11 cm. Tudíž by byly na fasádě přiznané, což není žádný šlágr. Ať už budete vybírat variantu markýzy nebo pergoly nezapomeňte na stavební připravenost ještě předtím než zateplíte. Byla by škoda „rozkuchat“ polystyren kvůli kotvení nosných prvků do zdi.
Dobrý den,
neuvažujete náhodou o světlovodů? Samotného mě tato technologie velmi zaujala a musím říct, že vážně uvažuji o pořízení jednoho kusu na chodbu.
Taky jsme pořizovali dřevohliník, časem to bude trend, v zahraničí je to běžné. Hlavně se to oplatí okna jsou hezká a vydrží snad napořád. Okna Internorm jsme taky měli v hledáčku, ale rozhodli jsme se pro Vekru. Kvalitativně budou asi tak nastejno, ale Vekra nám dala lepší cenu.
Vekru v dřevohliníku nelze s Internom nebo Josko a Actual srovnávat. To je dle mě jiná cenová kategorie. Nehledě na to že Vekra ani nebude umět spoustu tech. detailů jako tyto společnosti.
Dobry den,
Pekny prakticky web, ktery me utvrdil v tom, ze asi pujdeme pri rekonstrukci do drevohliniku. Rad bych se autora zeptal na kolik Vas vysel s odstupem casu cca 1m2 plochy oken vcetne dph a montaze? A jestli v cene byl napr. parapet a jaka byla vysledna sirka profilu okna. Diky moc. JM
Zdravím, chtěl bych se zeptat s odstupem času jaká je spokojenost s okny v reálném provozu po letech? Děkuji.