Náš domek

Hrubá stavba vbíhá do předposledního kola. Nejenže se kutá na střeše, ale taky se začíná rýsovat betonové schodiště. Však se podívejte.

V přízemí už je vyzděná boční stěna schodiště, která bude zároveň sloužit jako zábradlí. Ve finále bude zaoblená. Určitě by bylo elegantnější, kdybychom na stěnu zavěsili jen volné stupně bez podstupnic a k nim nějaké to neviditelné skleněné zábradlí jako v časopisu. Ale manželka tyhle vzdušné schody nemá ráda. Vypadají sice krásně, ale člověk po nich nikdy neběží tak rychle a komfortně jako po klasice. Takže zdivo a beton to jistí. Ostatně celý náš dům je spíš těžká stavba a všechno na něm je dost robustní.

A tady už se připravuje šalování schodů. Zatím vidíte dřevěnou desku, která bude tvořit spodní hranu betonového monolitu. Schody máme jednoduché, přímé, bez podesty. Čistá šířka je 105 cm (norma pro rodinné domky chce aspoň 90 čísel).

Zlaté pravidlo schodišťové matematiky říká říká, že dvě výšky stupně plus šířka stupně by se měly rovnat 63 cm – to je ideální rozměr pro dnešního člověka.

2*šířka + výška = 63 cm

U nás to vychází na 62,8 cm, což je dost dobré přiblížení. Výška stupně je 17,9 cm, šířka stupně 27 cm (podle webu koumak.cz je ideál 24-30 cm, takže jsme přesně uprostřed). Jen počet stupňů je dost vysoký – 18. To je holt daň za vyšší stropy. Kdyby to vyšlo jen o stupeň víc, už bychom podle normy museli udělat schodiště se dvěma rameny.

Na nášlapnice samozřejmě položíme masivní dřevo – zatím to vypadá na ořech o tloušťce 4 cm. Lidi většinou volí dub nebo levnější buk, ale ten prý tesaři nemají tak rádi, protože je to dřevo věčně živé a hodně pracuje.

Dokud nejsou hotové schody, musíme do patra po žebříku. Tady šplhá malý Martínek, aby to nahoře taky zkontroloval. Ještě mu nejsou ani čtyři, ale žebřík dává jasně nejrychleji z celé rodiny a nikdo mu v žádném okamžiku nesmí pomáhat. Malí kluci holt mají od přírody nulový pud sebezáchovy – v tom už je nikdy a nikdo nepřekoná. Na oko hubuju, ale líbí se mi to.

Takhle to teď vypadá v pokojích 2NP. Vzpěry, které nesou strop, chce pan Fojtík nechat na místě plných 28 dní, aby byl beton opravdu skálopevný. Normálně se na stavbách čeká jen 2-3 týdny, ale pan Fojtík je jako reklama na perfekcionismus.

Aktualizace z 20. 10. 2012

Betonové schodiště už je vylité. I tenhle betonový monolit bude dobře měsíc tvrdnout.

Hned první večer se po schodech prošla nějaká kočička a zanechala nám v ještě měkkém betonu svůj otisk. Což vůbec nevadí, protože to samozřejmě skryje dřevěný obklad. Lidi můžou po schodišti chodit už druhý den a žádné šlápoty nezanechávají.